DofE je program, o kterém v dnešní době slyšel téměř každý student. Jeho název se objevuje na školních nástěnkách, sociálních sítích i během různých školních akcí. Přesto však spousta lidí stále přesně neví, co si pod tímto názvem představit. Někteří si myslí, že jde jen o další školní projekt, jiní mají pocit, že je to pouze sbírání bodů, odměn nebo diplomů. Pojďme se tedy podívat, co DofE doopravdy je.
Jedná se o dlouhodobou výzvu, která člověka nutí vystoupit z vlastní komfortní zóny, zlepšovat se a překonávat sám sebe. Každý účastník si zde stanovuje vlastní cíle a postupně na nich pracuje. Nejde o to být nejlepší nebo všechno zvládnout dokonale. Důležité je vydržet, pravidelně se snažit a nevzdat to při prvním neúspěchu. Právě díky tomu si mnoho lidí během plnění programu najde nové koníčky, získá lepší disciplínu nebo objeví něco, co je skutečně baví. Co všechno vlastně mohu zkusit?
Aktivity se v programu DofE rozdělují do tří základních oblastí: pohyb, dovednost a dobrovolnictví (v závěru vás pak čeká ještě týmová expedice). Výběr konkrétní činnosti v každé oblasti záleží čistě na vás – můžete si zvolit sport, který vás baví, hru na hudební nástroj, programování nebo třeba pomoc v útulku. Aby to ale byla výzva, jednu z těchto tří oblastí si zvolíte jako svou „hlavní“ a budete se jí věnovat o něco déle než ostatním dvěma. Pro splnění každé aktivity přitom stačí věnovat přibližně jednu hodinu týdně.
Celkově tedy jako účastník investujete přibližně tři hodiny týdně do plnění celé výzvy. Není to nic, co by vám zabralo veškerý volný čas, a většina lidí zvládá DofE bez větších problémů kombinovat se školou, brigádou nebo stávajícími koníčky.
Všechny aktivity plníte po celou dobu, která odpovídá vaší úrovni programu (na ty se podíváme příště). Někdy se ale může stát, že vás určitá aktivita přestane bavit, změní se vaše zájmy nebo vám například zdravotní stav nedovolí pokračovat. V takovém případě není problém aktivitu během plnění po domluvě změnit a pokračovat v jiné. DofE není o tom někoho trestat, ale motivovat mladé lidi k rozvoji a pravidelnosti.
Stejně tak se nic nestane, pokud některý týden nemáte čas nebo aktivitu nestihnete splnit. Důležité je hlavně dlouhodobé a pravidelné plnění, ne stoprocentní dokonalost každý jednotlivý týden.
Ke každé aktivitě je navíc potřeba člověk, hodnotitel, který vás během plnění vede, kontroluje váš pokrok a na konci potvrdí, že jste opravdu splnili svůj cíl. U sportu to může být například trenér, u dovednosti učitel nebo vedoucí kroužku, u dobrovolnictví zase koordinátor akce nebo člověk, kterému pomáháte (pozor, hodnotitelem nesmí být nikdo z rodiny). Tito lidé vám zároveň často pomáhají s motivací a sledují váš posun během celého programu.
To bychom měli úvod, příště se podíváme do detailu na jednotlivé úrovně a možná vás vezmu s sebou i na expedici,
K. Jandová
